Velká část výchovně-vzdělávacích procesů ve škole se odehrává během vyučovací hodiny interakcí mezi učitelem a žáky nebo žáky navzájem. Je proto důležité tuto interakci studovat. Vycházím z vymezení interakce jako vzájemného působení a ovlivňování mezi účastníky.
Ve svém výzkumu čerpám z tzv. dialogickým přístupů (např. Linell, 1998, 2009; též Marková, 1982). Dále považuji za nosné teorie založené na pracích Vygotského, konkrétně sociokulturní teorii (např. Wertsch) a teorii činnosti (např. Engeström). Ve svém výzkumu uplatňuji etnometodologickou konverzační analýzu.
Výzkumný projekt Interakce ve frontální výuce a skupinové práci v hodinách angličtiny na střední škole (GA18-02363S, 2018-2020)
Anotace: Předmětem výzkumu je interakce ve frontální výuce a skupinové práci v hodinách anglického jazyka na středních školách. S pomocí konverzační analýzy bude popsáno, jak mluvčí (tj. učitelé a studenti) interagují. Analýzy budou vycházet z nahrávek zachycujících interakci ve frontální výuce (min. 15 výukových hodin, tj. 675 min videozáznamu) a ve dvojicích či skupinách (cca 2 700 min audio- či videozáznamu), a také na etnografických datech (např. vyučovací materiály). Výstupy projektu, tj. rozbory toho, jak mluvčí interagují s důrazem na organizaci oprav, sekvencí a střídání replik, přispějí k teoretickému poznání v oblasti interakce ve výuce angličtiny. V českém pedagogickém výzkumu se zatím konverzační analýza příliš nepoužívá, výuka na středních školách je postihnuta spíše marginálně. Výzkumy interakce ve třídě se navíc zaměřují především na frontální výuku, zatímco práci ve skupinách či dvojicích není v českém pedagogickém výzkumu věnována pozornost. Tyto mezery má předkládaný projekt za cíl vyplnit.
Publikační výstupy:
Tůma, F., Nepivodová, L., & Fořtová, N. (2019). Výzkum interakce mezi spolužáky: přehled konverzačněanalytických studií. Orbis scholae, 13(2). https://doi.org/10.14712/23363177.2019.12
Výzkumný projekt Interakce ve výuce anglického jazyka na vysoké škole (GA15-08857S, 2015-2017)
Anotace: V projektu, jehož východiskem je dialogismus, bude prostřednictvím konverzační analýzy analyzována interakce v hodinách anglického jazyka na vysoké škole. Analýzy budou vycházet z videonahrávek zachycujících interakci ve třídě, a také z etnografických dat (např. vyučovací materiály). Výstupy projektu (publikované jako články v odborných časopisech a monografie) přispějí k teoretickému poznání v oblasti interakce ve výuce angličtiny, která je specifická tím, že v ní jazyk vystupuje zároveň jak prostředek a cíl. Induktivní a emická povaha konverzační analýzy umožní projektu přispět k poznání v oblasti mechanismů udržování intersubjektivity ve výuce. V českém výzkumu publikovaném ve čtyřech významných pedagogických časopisech (1990–2012) nebyla konverzační analýza použita a celkově v něm převažuje monologický pohled na interakci ve třídě. Kromě toho se český pedagogický výzkum interakce ve třídě zaměřuje na základní vzdělávání, přičemž pozornost nebyla zatím věnována výuce cizích jazyků na vysokých školách. Tuto mezeru má předkládaný projekt za cíl vyplnit.
Publikační výstupy:
Tůma, F. (2015). Using conversation analysis in classroom interaction research. In M. Černá, J. Ivanová, & Ś. Ježková (Ed.), Learner corpora and English acquisition. A collection of studies. (s. 163–171). Pardubice: Univerzita Pardubice.
Tůma, F. (2016). Konverzační analýza a interakce ve třídě: východiska a metodologické aspekty. Pedagogická orientace, 26(3), 415–441.
Tůma, F. (2017). Interakce ve výuce anglického jazyka na vysoké škole pohledem konverzační analýzy. Brno: Masarykova univerzita.
Tůma, F. (2017). Střídání kódů ve výuce angličtiny u učitelů-expertů pohledem konverzační analýzy. Slovo a slovesnost, 78(4), 283–304.
Tůma, F. (2018). Enabling audience participation and stimulating discussion after student presentations in English as a foreign language seminars. Linguistics and Education, 47, 59–67. https://doi.org/10.1016/j.linged.2018.08.004
Další literatura ke konverzační analýze
Přehledové a úvodní texty
Clift, R. (2016). Conversation analysis. Cambridge: Cambridge University Press.
ten Have, P. (2007). Doing conversation analysis (2. vyd.). London: Sage.
Silverman, D. (1998). Harvey Sacks: Social Science and Conversation Analysis. New York: Oxford University Press.
Sidnell, J., & Stivers, T. (Ed.). (2013). The handbook of conversation analysis. Chichester: Blackwell.
Důležité studie
Sacks, H., Schegloff, E. A., & Jefferson, G. (1974). A simplest systematics for the organization of turn-taking for conversation. Language, 50(4), 696–735.
Schegloff, E. A. (2007). Sequence organization in interaction: A primer in conversation analysis I. Cambridge: Cambridge University Press.
Schegloff, E. A., Jefferson, G., & Sacks, H. (1977). The preference for self-correction in the organization of repair in conversation. Language, 53(2), 361–382.
Česky psané texty o konverzační analýze
Ashmore, M., & Reed, D. (2001). Nevinnost a nostalgie v konverzační analýze: Dynamické vztahy mezi nahrávkou a jejím přepisem. Biograf, 25, 3–23.
Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. (kap. 13)
Sacks, H. (2016). Čtvrtá přednáška (1964/1965): improvizovaný přehled literatury. Biograf, (63–64), 103–111.
Vaníčková, K. (2014). Transkripce v konverzační analýze. Studie z aplikované lingvistiky / Studies in applied linguistics, 5(1), 48–64.
Některá hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny
Konverzační analýza a interakce ve třídě
Macbeth, D. (2004). The relevance of repair for classroom correction. Language in Society, 33(5), 703–736.
McHoul, A. W. (1978). The organization of turns at formal talk in the classroom. Language in Society, 7(02), 183–213.
McHoul, A. W. (1990). The organization of repair in classroom talk. Language in Society, 19(03), 349–377.
Seedhouse, P. (2004). The interactional architecture of the language classroom: A conversation analysis perspective. University of Michigan: Blackwell Publishing.
Üstünel, E., & Seedhouse, P. (2005). Why that, in that language, right now? Code-switching and pedagogical focus. International Journal of Applied Linguistics, 15(3), 302–325.
Viz také Odkazy